Jdi na obsah Jdi na menu
 


Labrador retriver

Labradosrský retrívr

 

Originální název plemene : Labrador retriever
Země původu : Velká Británie
Doba vzniku : 19. století
Původní využití : Lovecký pes, aportování zvěře
Využití dnes : Lovecký pes, společenský pes, pracovní pes
Průměrná délka života : 12 let
Hmotnost : 25 – 34 kg
Výška : Psi: 56 – 57 cm Feny: 54 – 56 cm


Historie
Předkem všech retrívrů je pravděpodobně novofoundlandský pes. Název retrívr však vznikl ještě dříve, než existovala plemena retrívrů. Byli to psi různých loveckých plemen, kteří měli za úkol najít a přinést ulovenou, především pernatou zvěř. Na New Foundlandu žily dva typy psů, velcí a silní novofoundlandští psi s dlouhou srstí, používaní také jako tažní a malí novofoundlandští psi, nazývaní též labradorští psi nebo novofoundlandští psi St. John´s. Menší psi měli krátkou srst a byli používáni rybáři k donášení ryb a postřelených mořských ptáků z vody. Při dohledávání postřelené zvěře si počínali tak výborně, že tato vlastnost vešla ve známost a velmi zaujala anglické lovce. Oba typy těchto psů začali postupně přicházet do Anglie od roku 1800. V roce 1885 dovoz psů náhle ustal, neboť na New Foundlandu byl vydán zákon, který prakticky zakazoval chov psů. V roce 1895 byl v Anglii vydán zákon o karanténě, a od té doby již nebyl možný žádný dovoz chovných psů z New Foundlandu do Anglie. Výsledkem bylo, že angličtí chovatelé byli nuceni začít se šlechtěním plemen a začly se tedy tvořit různé variety retrívrů. Název labradorský retrívr je používán již od roku 1839. Již ve druhé polovině 19. století lze hovořit o čistokrevném chovu, chovatelé si vedli přesné záznamy o svých chovech a zachovávali přísně čisté chovné linie. Kennel Club však až do roku 1916 připouštěl křížení mezi jednotlivými typy retrívrů, kříženci však byli zapisováni do zvláštního registru. V roce 1916 byl založen první Labrador-Club, byl vypracován standard a v roce 1920 tento klub uspořádal první Feld Trial pro čistokrevné labradory. Ačkoliv se ve vrzích objevovali i žlutá a hnědá štěňata, byli stále upřednostňováni černí psi. Toto se změnilo až po první světové válce, kdy byli vystavováni i žlutí psi, a později i hnědí. Dnes je labradorský retrívr velmi oblíbeným psem se širokým uplatněním.

Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled
Labradorský retrívr je silný, aktivní pes se širokou lebkou, na níž je patrný dobře utvářený stop, silné čelisti a široký nos. Veselé oči s inteligentním výrazem jsou středně velké a mají hnědou nebo oříškovou barvu. Uši jsou nasazeny spíše dozadu, visí dolů podél hlavy a jsou středně velké. Tělo je obdélníkového rámce, s širokým, hlubokým hrudníkem, rovným hřbetem a krátkými, širokými a silnými bedry. Ocas je středně dlouhý, u kořene silný, ke konci se zužující, působí popisem dojmem vydřího ocasu. Nesen je vesele, nikoli však přetočený na hřbet.

Srst a barva srsti
Srst je krátká, hustá a rovná, na dotyk přiměřeně tvrdá, podsada je odolná proti vlivům počasí. Na ocase je srst hustá, krátká, silná a přilehlá, bez podsady. Labradorský retrívr se vyskytuje v barvě černé, žluté nebo čokoládově hnědé, přičemž žlutá je v odstínech od světle smetanové po liščí červeň. Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na předhrudí.

Povaha
Labradorský retrívr je velmi inteligentní, bystrý pes, bývá poslušný a oddaný, laskavý, bez známek agresivity či bázlivosti. Je velmi přizpůsobivý a pozorný.

Společenská charakteristika
Svému pánovi a celé své lidské rodině je oddaný, ke všem členům laskavý a pozorný, má snahu dělat svému majiteli radost a zavděčit se mu. Je to velmi společenský, přátelský pes, miluje společnost člověka. K cizím lidem je také přátelský a klidný, stejně jako k ostatním psům.

Vztah k dětem
Labrador je pes velmi vhodný k dětem. Přistupovat k němu však musíte stejně jako ke každému jinému psu, nikdy byste neměli nechávat hrát si o samotě štěně s malým dítětem, protože by si mohli navzájem nechtěně ublížit a jejich vztah se pak nebude vyvíjet tak, jak si představujete.

Výchova
Labrador je velice dobře ovladatelný pes, a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Od začátku byste měli vědět, co pes smí, a co ne, a na tom důsledně trvat. Při výcviku tohoto psa dosáhnete nejlepších výsledků pokud jej budete provádět formou hry. Výcvikem psa nesmíte přetěžovat, ze začátku postačí 2x – 3x denně po pěti minutách, na správném vykonání povelu však musíte trvat. Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi.

Držení
Vzhledem ke své závislosti na majiteli a lidech vůbec nelze považovat labradorského retrívra za psa vhodného pro držení v kotci, i když je jeho srst odolná vůči počasí. Pes by měl být s vámi v neustálém kontaktu. Dostatečně velký pelíšek mu proto připravte doma v bytě na takovém místě, kde se nejčastěji zdržujete. Umístěte jej tak, aby pes při odpočinku nebyl nikým rušen, ale aby mohl sledovat veškeré dění v rodině.

Pracovní využití
Kromě myslivosti jsou dnes labradoři využíváni jako záchranáři, služební psi pro vyhledávání drog a výbušnin, jako slepečtí psi či psi pro canisterapii. Jsou vyhledáváni pro svou vysokou inteligenci, přátelskou povahu, snadnou cvičitelnost a vynikající čich. Nejčastěji je však stále vyhledáván jako vynikající rodinný pes a společník.

Pohyb
Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou.

Péče
Péče o srst labradora není příliš náročná, potřebuje však také pravidelnou péči. Minimálně jedenkrát týdně psa důkladně pročešte, zbavíte tak srst prachu a nečistot. V období línání vyčesávejte psa častěji, nejlépe denně. Psa nekoupejte příliš často, jen pokud je to nutné, opláchněte psa čistou vodou. Šampon pro psy používejte jen v případě, že srst zapáchá. Pravidelně kontrolujte také stav zubů a dásní. Pokud se vytvoří zubní kámen, je potřeba jej odstranit. Kontrolujte také čistotu uší, občas je potřeba je vyčistit. Okolí očí udržujte v čistotě a drápky psa krátké.

Zvláštnosti plemene
Mnoho lidí si myslí, že existují rozdíly mezi labradory různých barev. Pokud však nějaké jsou, je důvod pouze genetický. V jednom vrhu se mohou objevit štěňata všech barev, proto nelze hovořit o rozdílech v povaze, schopnostech či temperamentu jednotlivých barevných rázů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář